Posouzení psychického a motorického vývoje

Průběh vyšetření

V neurokineziologické diagnostice jsou hodnoceny schopnosti držení polohy a pohybové schopnosti komplexně (jako tzv. „globální vzor“) a v souvislosti s dosaženou úrovní vzpřímení.

Nejprve je posuzována spontánní hybnost dítěte v poloze na zádech a na břiše.

Kvantitativní výpovědi o dosažené úrovni vzpřímení dítěte a o kvalitě globálního vzoru je možné získat pomocí sedmi polohových zkoušek. Na tomto podkladě bylo vyšetření vztaženo k nejvyšší možné kvalitě „globálního vzoru“. Odchylky jsou označovány jako „centrální koordinační porucha“ různého stupně.

Třetí podstatnou část diagnostiky tvoří posouzení dynamiky novorozeneckých reflexů (také označované jako „primitivní reflexy“ ve smyslu prvotních reflexů). Tyto důležité reakce nervového systému jsou při  normálním vývoji pozorovatelné jen v průběhu určitého omezeného času (v tzv. „době vlády“) během prvních měsíců života (např. Moro reakce, Rooting reakce, extenční reflexy, tonické úchopové reflexy nohy a ruky, Galantův reflex atd.).

Vyhodnocením výsledků vyšetření s ohledem na jejich prognostický dosah, z kterého také vychází indikace k fyzioterapeutické péči rozlišujeme mezi široce variabilní centrální koordinační poruchou, ohrožením vývoje centrální parézou a manifestní centrální parézou.